4. Vývoj obecní samosprávy

Do roku 1925 tvořily vesnice Horní Dlužiny, Dolní Dlužiny a Druhanov, včetně osady Josefodol, jednu politickou obec.

Starostou politické obce byl na přelomu století, až do roku 1919, pan Jan Polák, sedlák z Dolních Dlužin.

Zavedené pravidlo té doby bylo, z které obce byl starosta, tam byl i obecní úřad. Bylo to spíše vynucené pravidlo, jelikož všechny malé vesnice té doby nevlastnily samostatnou budovu, vhodnou pro kancelář obecního úřadu.

Schůze obecního zastupitelstva se konaly většinou v neděli odpoledne v domě starosty. Nutno dodat, že účast na schůzích členů zastupitelstva byla téměř stoprocentní. Doklad je o tom v protokolech starých zápisů a jednání.

U starosty v bytě byly i všechny součásti obecního inventáře, jak o tom svědčí protokol předání úřadu v roce 1919 novému starostovi. Jednalo se o tyto položky:

• Protokol dopisový
• Matrika politické obce
• Kniha záznamu pracovních knížek
• Kniha protokolární
• Kniha chudé kasy, včetně finanční hotovosti
• Obecní skříň
• Razítko politické obce

V roce 1919 byl starostou politické obce zvolen František Vlček, brusič skla z čp. 2.

V jednotlivých obcích byli voleni i tak zvaní osadní starostové, i osadní zastupitelstvo, které mělo značné pravomoci, včetně samostatného účetnictví a rozpočtu. Osadními starosty byli do roku 1925 František Dušátko z čp. 16 a František Bašta z čp. 21.

17.12.1925 dochází k rozdělení obce na samostatnou obec Druhanov a obec Horní a Dolní Dlužiny. Snahy o rozdělení obcí na dva samostatné subjekty lze vystopovat, dle zápisů a protokolů obecního a osadního zastupitelstva, již od roku 1909. Většina svárů mezi obcemi vznikala ohledně financí.

Volby do obecního zastupitelstva v roce 1926 vyzněly v poměru 8 míst pro komunistickou stranu a 4 místa pro stranu republikánskou. Starostou byl opět zvolen František Vlček.

Ve volbách v roce 1931 byl poměr mezi komunisty a republikány opět v poměru 8:4. Složení zastupitelstva bylo následující:

• Vlček František, čp.2 - starosta
• Vlček Jaroslav, čp. 1 - náměstek
• Menoušek, Josefodol - člen
• Havel Josef, čp. 27 - člen
• Hovorka Janč, p. 37 - člen
• Kubát, Josefodol - člen
• Trouba Jan, čp. 5 - člen
• Moravec Jan, čp. 7 - člen
• Horní Josef, čp. 9 - člen
• Vlček Ladislav, čp. 22 - člen
• Sviták Václav, čp. 3 - člen

Dle zmocňovacího nařízení, byl v roce 1934 z místa starosty suspendován Fr. Vlček z čp. 2, který starostu vykonával od roku 1925. Jednalo se o politickou suspendaci.

V politických volbách do parlamentu v roce 1935 obdržely jednotlivé strany v obci následující počet hlasů:

• Republikáni - 71
• Komunisté - 50
• Soc. demokraté - 28
• Nár. socialisté - 12
• Národní sjednocení - 7
• Živnostníci - 6
• Lidovci - 3

Ve volbách do obecního zastupitelstva byli za republikány zvoleni Vlček Jaroslav z čp. 1, Sviták Václav z čp. 3, Rezek František z čp. 13, Zadina František z čp. 31 a Sviták Jan z čp. 23. Za sjednocené strany byli zvoleni Vlček František z čp. 2, Žatečka František z čp. 33, Kubát Jan z čp. 33, Březina Alois z čp. 33, Švec František z čp. 6, Moravec Jan z čp. 7 a Hovorka Jan z čp. 37. Při volbě starosty nedošlo k dohodě, a losem byl zvolen Švec František z čp. 6, který ovšem nebyl schválen zemským výborem. Dodatečně byl zvolen starostou Jaroslav Vlček z čp. 1.

Ve volbách v roce 1939 byl starostou opět zvolen Jaroslav Vlček.

Za okupace nacistickým Německem v obci pracovala ilegální organizace KSČ ve složení: Trouba Jan, Čapek Karel, Čapek Václav, Vlček František, Vlček Jaroslav a Dušátko Antonín. Jelikož byla komunistická strana stranou zakázanou a došlo k vyzrazení její činnosti, následovalo zatýkání členů, jejich výslechy a následné věznění v nacistických věznicích. Pobyli zde 32 měsíců.

Obdobně dopadli i členové z ostatních ilegálních organizací KSČ ve Světlé a okolních vesnicích. Někteří zaplatili za tuto činnost životem.

Totálně nasazeni na práci v Reichu byli Rezek Josef, Bašta František a Havel Václav.

7.5.1945 byl v obci ustaven revoluční národní výbor ve složení: Matěna František předseda a členové Hovorka Jan, Bašta František, Sviták Alois, Dušátko Antonín, Vlček Jaroslav a Jedlička Josef.

V politických volbách v obci v roce 1946 obdržely jednotlivé politické strany následující počet hlasů:

• KSČ - 138
• Soc. demokracie - 10
• Str. lidová - 19
• Nár. socialisti - 15

Zhruba stejným poměrem skončil výsledek voleb v celém světelském regionu a obdobně v celých Čechách. Tento volební výsledek předznamenal a vytvořil předpoklady, pro následný politický zvrat v roce 1948.

Složení obecního zastupitelstva v roce 1946 bylo následující:

• Vlček Jaroslav, čp. 17, brusič skla - předseda
• Sviták Josef, čp. 28, kolář - zástupce
• Švec František, čp. 6, rolník - člen
• Bašta František, čp. 21, šofér - člen
• Major Antonín, čp. 11, rolník - člen
• Hovorka Jan, čp. 37, strojník - člen
• Paštyka Josef, čp. 33, brusič - člen
• Matěna František, čp. 34, učitel - člen
• Sviták Václav, čp. 3, rolník - člen
• Stibůrek Vilém, čp. 1, rolník - člen
• Zadina František, čp. 31, rolník - člen

V roce 1952 Vlček Jaroslav rezignoval na funkci předsedy národního výboru a do této funkce byl navržen a zvolen učitel František Matěna.

V roce 1954 byl předsedou zvolen František Matěna a tajemníkem Miloslav Moravec z čp. 7.

V roce 1957 zůstává předsedou Místního národního výboru František Matěna, tajemníkem byl zvolen František Bašta.

V roce 1960, na nátlak Okresního národního výboru Havlíčkově Brodě a okresního výboru Komunistické strany, dochází k nedemokratickému odtržení části Josefodolu od obce Druhanov a připojení k městu Světlá nad Sázavou.

Ve volbách v roce 1960 byl předsedou zmenšené obce zvolen Jan Hovorka z čp. 37 a tajemníkem Antonín Dušátko z čp. 16. Členové národního výboru byli Fiala Ladislav, Bašta František, Matěna František, Švec František, Horní Josef, Moravec Miloslav a Vlček Jaroslav.

V roce 1964 byl předsedou zvolen Ladislav Fiala a tajemníkem Josef Horní.

Od roku 1971 do roku 1988 vykonával funkci předsedy národního výboru Vladyka Jan z čp. 27. Funkci tajemníka od roku 1971 zastával Jaroslav Vlček z čp. 17, od roku 1976 Miloslav Moravec z čp. 7, a od roku 1986 Miloslav Moravec mladší z čp. 7.

V roce 1986 byli členové Místního národního výboru: Ing. Horní Josef, Rezek Jaroslav, Fiala Ladislav, Toman František, Rezková Alena, Svitáková Marie, Malinová Marie, Dvořáková Eva, Sviták Vladimír, Zadina Miroslav a Dušátko Zdeněk.

Na nátlak vyšších orgánů, a tendencí té doby rušit malé obce, byla obec Druhanov od 1.1.1989 přičleněna k městu Světlá n.Sáz. a v obci pracoval pouze občanský výbor. Předsedou byl Vladyka Jan, zástupcem Moravec Miloslav mladší.

Po politické revoluci a vyklizení mocenské pozice KSČ v roce 1989, dochází zvláště mezi mladými občany k tendencím a snahám po osamostatnění obce. Toho je dosaženo v roce 1992, kdy výnosem Ministerstva vnitra byla ustavena samostatná obec Druhanov.

Starostou byl zvolen Miloslav Moravec mladší z čp. 7 a místostarostou Václav Malina z čp. 22.

Politické volby v obci v červnu 1992 do sněmovny lidu vyhrála koalice Levý blok s 19 hlasy, před lidovci s 16 hlasy a liberální stranou s 13 hlasy.

V řádných komunálních volbách v roce 1994 bylo z 13 kandidátů zvoleno následující sedmičlenné obecní zastupitelstvo:

• Miloslav Moravec, cizelér, čp. 7
• Jan Vladyka, zootechnik, čp. 27
• Václav Malina, strojník-mistr, čp. 22
• Josef Horní, ing., učitel, čp. 30
• Josef Sviták, strojník, čp. 28
• Josef Vlček, brusič skla, čp. 34
• Marie Hurská, podnikatel, čp. 43

V tajných volbách na ustavujícím zasedání byl starostou zvolen Miloslav Moravec a místostarostou Jan Vladyka z čp. 27.

V parlamentních volbách v roce 1996 bylo v obci následující politické spektrum, a jednotlivé strany dosáhly tento procentní výsledek odevzdaných hlasů:

• KDU-ČSL - 22,54
• ODS - 19,90
• KSČM - 18,31
• ČSSD - 16,90
• Republikáni - 8,50
• ODA - 2,81
• ostatní - 11,04

Ve státě vyhrála Občanská demokratická strana s 29,62 %, ČSSD 26,44 %.

V mimořádných parlamentních volbách 19. a 20.6. 1998 zvítězila v obci sociální demokracie /ČSSD/, která obdržela 22 hlasů, KSČM 15, ODS 13, Lidová strana 10, ostatní strany 5 hlasů.

Ve státě zvítězila ČSSD před ODS.

V podzimních komunálních volbách roku 1998 byli z 12 kandidátů zvoleni do obecního zastupitelstva tito občané:

• Miloslav Moravec čp. 7 - 60 hlasů,
• Josef Sviták čp. 28 - 53 hlasů,
• Josef Vlček čp. 34 - 49 hlasů,
• Jan Vladyka čp. 27 - 49 hlasů,
• Václav Malina čp. 22 - 41 hlasů,
• ing. Josef Horní čp. 30 - 38 hlasů,  
• František Bašta čp. 21 - 32 hlasů.

V tajných volbách byl starostou zvolen Miloslav Moravec, místostarostou Jan Vladyka, hospodářkou obce zůstává Eva Dvořáková z čp. 13.

V minulosti i v současnosti nadpoloviční většina občanů v obci se hlásila a hlásí k levé části politického spektra. Tomu odpovídají výsledky voleb a sociální skladba občanů obce. Převahu mají rodiny původem z dělnických profesí a z rodin družstevních rolníků. Ke křesťansko demokratickým zásadám se hlásí cca 15 % rodin. K extrémistickým stranám, ať zprava či zleva, se v obci nehlásí nikdo. V obci není žádná organizace strany, ani žádná politická strana nemá v obci aktivního přívržence.