Obec Druhanov
ObecDruhanov

1. Slovanské osídlení krajiny

Pravlastí slovanských kmenů bylo území mezi Karpaty a řekou Dněprem. V pátém století, zřejmě vlivem tlaku Avarů, začaly slovanské kmeny pronikat na západ, až k ústí Labe a na Balkán. V oblastech našeho současného státu se setkávali se zbytky germánského osídlení.

První slovanské osídlení Čech je doloženo archeologickými nálezy, především keramiky, v 6. století. Slované prvotně obývali oblast středních Čech a jižní Moravy. Pohraniční horské oblasti, stejně tak i oblast Českomoravské Vrchoviny, kde byly těžko prostupné lesy, nebyly až do 12. století prakticky osídleny.

První osady v oblasti nynějšího Havlíčkobrodska vznikaly v průběhu 12. století podél stezek a cest, které spojovaly a zpřístupňovaly oblasti Čech a Moravy.

Tak zvaná Libická cesta vedla z Čáslavi, přes Vilémov, Libici nad Doubravou, Žďár nad Sázavou a dále na Moravu. Cesta Haberská odbočovala z Libické cesty v Čáslavi a vedla přes Habry, původně Lučici, Havlíčkův Brod, a dále na Polnou a pravděpodobně zajišťovala spojení až s Rakouskem. Tyto hlavní cesty v našem kraji propojovaly stezky vedlejší. Jednou z nich byla i stezka vedoucí z Habrů a pokračující přes Druhanov, Světlou nad Sázavou, Humpolec a dále do jižních Čech. Podle těchto stezek a cest probíhala kolonizace krajiny. Havlíčkův Brod, původně Smilův Brod, byl založen ve druhé polovině 12. století a první osady na Světelsku je možno doložit na začátku 13. století.

Původní Slované žili v rodovém zřízení, kdy příbuzné rody byly spojeny v patriarchální kmen. Ale již v 7. století v období Sámovy říše a přesvědčivě pak za doby Velkomoravské říše (9.století), dochází ke vzniku feudální šlechty, která vznikala z kmenových náčelníků a členů jeho družiny. Držba půdy, původně společná pro celý kmen, se stává majetkem knížete a postupně i členů jeho družiny - vladyků a zemanů. Společnost se diferencuje na feudály a poddané. Půda postupně přechází do dědičného vlastnictví feudálů, což vede k oslabení knížecí moci. Síla některých rodů vzrůstá, o čemž svědčí zakládání vlastních tvrzí a hradů.

Vedle šlechty světské, vzniká i šlechta duchovní a obě se organizují v privilegované skupiny, tak zvané stavy. Obě skupiny usilují o spolupodílení se na moci s panovníkem.

Na kolonizaci zdejší krajiny, získávání pozemků a zakládání panství, se podílela již od 12. století církev. Jednou z jejích forem usilujících o moc, bylo zakládání klášterů. Využívala v tomto směru nadací panovníka a stávající světské šlechty.

První křesťanské kláštery vznikaly již od 4. století v Egyptě a Palestině a postupně s rozšiřováním křesťanství byly zakládány po celé Evropě. Prvotní základ klášterů vytvářeli silně nábožensky motivovaní jednotlivci poustevníků a mnichů, kteří žili původně odloučeně a asketicky a posléze přijali a podřídili se přísným klášterním řádům. Vedle šíření křesťanství a zbožného způsobu života, kolonizovali krajinu a byli nositeli pokroku a vzdělanosti.

První klášter v Čechách byl klášter sv. Jiří v Praze, založený v roce 97O Boleslavem I., neb Boleslavem II. Vliv a moc duchovní i klášterní šlechty narůstala až do husitské doby, kdy revoluční a válečné dění té doby, její moc přetrhalo. Počátek křesťanství u Slovanů žijících na území našeho státu je datován v roce 843, kdy bylo v Řezně pokřtěno 14 českých knížat.

Základy české státnosti vytvořila Velkomoravská říše, která zanikla pod útoky uherských kmenů v letech 903 -906. Následně se těžiště státnosti přesouvá do Čech.

V závěru 12.století a v počátku 13. století nastává demografický rozvoj i v oblasti Českomoravské Vrchoviny. Zvyšuje se počet obyvatel a s tím související rozvoj zemědělské produkce, nastává mýcení lesů a zakládání osad a měst.

Plánovitá výstavba města Brodu, současného Havlíčkova Brodu, začala před rokem 1261. Bylo situováno centrální náměstí a do zástavby pojalo předchozí ulicovou zástavbu podle řeky a nynějšího Smetanova náměstí (Rosmark).

Vedle rozvoje řemesel, ovlivňovala rozvoj zalidnění horního Posázaví i těžba a zpracování stříbronosných rud, kdy začátek důlní činnosti v oblasti Brodu je datován do pátého desetiletí 13. století. S tím souvisel i příchod německého obyvatelstva - horníků při těžbě stříbra a odborníků na zpracování rudy. Slabší žíly s obsahem stříbra byly uloženy mělce pod povrchem. Po zjištění a rozšíření těžby stříbra v bohatých ložiscích u Kutné Hory, dolování stříbra na horní Sázavě upadlo. O obnovení dolování stříbra se pokoušeli majitelé některých panství v různých lokalitách v pozdějších stoletích, ale vždy bez výraznějšího úspěchu. Žíly měly nízký obsah stříbra a důlní činnost se nevyplácela. Nebyla schopná konkurence . Později je v těchto krajích, i u obce Druhanova, zaznamenána těžba barevných kovů.

Těžba stříbrných rud na Světelsku bezpochyby přispěla k rozvoji osídlení krajiny, ale nedosáhla takového rozsahu a významu jako v oblasti Brodu.

Nepopiratelným základem obživy převážné části našich předků, po celé generace až po nedávnou dobu, bylo zemědělství, spojené s pěstováním kulturních plodin. Řemesla a obchod jen vytvářely prostor a podmínky pro zemědělskou činnost.

Každé zanedbání péče o "půdu živitelku" vždy pro obyvatelstvo znamenalo hlad a strádání. Vzpomeňme jen na zoufalý stav lidu ve třicetiletých válkách, či ve válkách všeobecně, kdy nebyla pole řádně osívána a sklízena.

Varováním nám budiž současný stav zemědělství, kdy v celém státě některé neobdělávané plochy luk i polí zarůstají plevelem a křovinami. Naše předky - rolníky - by srdce zabolelo, kdyby tento stav viděli. Spoléhat se na to, že se války střední Evropě budou vyhýbat, by bylo značně iluzorní. Ale, to ve mně již mluví můj zemědělský patriotismus a obavy z budoucnosti.