Obec Druhanov
ObecDruhanov

15. Společenské organizace

Hasičský sbor.

V kronice Sboru zapsal jeho první kronikář, učitel Jan Konšel: "….sešlo se za přičinění pana Josefa Nedvěda, rolníka z Dolních Dlužin, občanstvo dlužinské a usneslo se, požádati občanstvo z Druhanova ke společnému založení Sboru dobrovolných hasičů."

To se stalo skutkem dne 12. dubna 1925 na ustavující schůzi v hostinci pana Jiráka v Dolních Dlužinách.

Na následující valné hromadě byl zvolen prvním starostou Sboru František Sviták a velitelem Josef Nedvěd.

Hned prvním rokem byla zakoupena motorová stříkačka a výzbroj pro družstvo za 53.000Kč. To bylo nesmírné finanční zatížení nově založeného Sboru a obou obcí. (Pro porovnání - např. v roce 1929 obec platila dělníkům při provádění probírky v lese denní mzdu ve výši 16 Kč).

Obec Dlužiny odmítla finanční ručení za půjčku Sboru podepsat, a tak po celou dobu První republiky platila úroky z půjčky obec Druhanov a dluh zůstával až do druhé světové války.

Kronikář Sboru zapsal koncem roku 1928: "Finanční stav Sboru je ubohý. Ačkoli Sbor zaplatil sám již na splátkách 12.000Kč, dluhu stále přibývá, neboť obec Dlužiny neplatí úroky z dluhujícího kapitálu".

Nová stříkačka byla původně umístěna v Dlužinách, ale v roce 1931 je postavena nová hasičská zbrojnice v Druhanově a stroj tam byl přemístěn.

Přestože Sbor měl dluhů požehnaně, pořídil v roce 1931 nové jeviště s kulisami a oponou, pro hraní divadel do sálu v čp. 11., za částku 1.870 Kč.

Hraní divadel (některý rok až tři kusy), pořádání zábav a věnečků, organizování hasičských soutěží, to byly hlavní zdroje k získání finančních příjmů Sboru.

Vedle ochrany hodnot v případě ohně, Sbor zajišťoval širokou kulturně-výchovnou činnost a nemalá byla jeho činnost na úseku samaritním. Dle zápisu v kronice, bylo v roce 1935 zdravotně ošetřeno 32 osob. Sbor v ten čas měl i vlastní knihovnu, která obsahovala 47 svazků, převážně odborných.

V roce 1936 měl Sbor 13 členů činných a 16 přispívajících.

Za války byla činnost na úseku kulturně-výchovném utlumena, o to obětavěji se zapojili členové do civilní protiletecké ochrany. Ve válečných letech organizoval Sbor i sběr železného šrotu.

V roce 1940 zemřel starosta Sboru František Vlček, jeho nástupcem byl zvolen František Švec.

V roce 1942 veškerý majetek Sboru převzala obec, včetně dluhů, které činily ještě 32.000 Kč. Odpadly tím Sboru finanční starosti.

Po roce 1945 dochází k několika častým změnám ve funkci velitele a činnost Sboru nedosahovala předválečné aktivity. Pasivita se ještě prohloubila v padesátých letech, kdy došlo k roztříštění sousedských vztahů v důsledku socializace zemědělství.

Činnost Sboru se začala lepšit až v sedmdesátých letech. V roce 1975 byly provedeny důstojné oslavy 50. výročí založení Sboru a činnost se zlepšovala i v kulturní činnosti v nově opraveném sále.

Do roku 1970 byl předsedou František Bašta, po něm vykonával tuto funkci Miloslav Moravec. Velitelem byl do roku 1975 Josef Rezek, od tohoto roku Václav Sviták.

V osmdesátých letech byla významná pomoc členů při svépomocných činnostech u obce. Nechyběli při žádné akci. Rovněž obětavě pomáhali i ve špičkových pracích v zemědělství. V těchto letech slavili členové i úspěchy při okrskových hasičských soutěžích. Např. v roce 1988 obsadila dvě družstva Sboru prvá dvě místa. V tomto roce byla přemístěna ke koupališti od kravína i klubovna. Bylo ustaveno i družstvo mladých hasičů, tehdy ještě požárníků.

V roce 1985 byl zvolen starostou Miloslav Moravec mladší a velitelem Jiří Rezek.

Rovněž se rozrůstala členská základna, kdy v roce 1991 bylo vykazováno 42 členů. Určitý počet členů je i z jiné obce, jedná se hlavně o bývalé rodáky z místní obce, kteří si chtějí zachovat vztah k rodné obci a aktivně se i zúčastňují např. hasičských soutěží a kulturních akcí.

V roce 1992 se mladí hasiči probojovali v hasičské soutěži do okresního kola, kde obsadili výborné druhé místo.

V devadesátých letech organizuje Sbor pravidelně hasičský bál, který je i jeho hlavním zdrojem příjmů. Dále je zajišťována posvícenská zábava, organizována pomlázka, fotbalový turnaj v malé kopané a Vánoční turnaj ve stolím tenisu pro neregistrované hráče a pro mládež do 14 let. V roce 1998 se hrál již 21. ročník tohoto turnaje.

V roce 1995 byla organizována slavnost k 70. výročí založení Sboru.

V devadesátých letech byl několik let po sobě v obci oheň. V roce 1993 zahořel les po "pálení čarodějnic" na Skalce, v roce 1995 byl velký požár v obecním lese, o žních v témž roce zahořela sláma na poli u Josefodolu, v roce 1996 shořela ocelokolna plná stonkového lnu a v roce 1997 zahořelo v kravíně, z důvodu neopatrnosti při paření brambor v pařáku na tuhá paliva. Při všech těchto požárech byl Sbor první u ohně a zachránil velké hodnoty, zvláště u požáru v lese, kde hrozilo rozšíření na další plochy.

V roce 1994 byl starostou zvolen Josef Sviták, velitelem zůstal Jiří Rezek a jednatelem Jaroslav Rezek. Toto funkcionářské složení je beze změny i v současnosti, v závěru 20. století.

V roce 1995 až 1997 významně finančně podpořila Sbor firma RALKO se sídlem v Ledči n. Sáz, jejímž majitelem je zdejší rodák ing. František Rezek z čp. 13. Z této finanční injekce mohl sbor dokoupit chybějící výstroj a výzbroj.

Za zaznamenání jistě stojí i to, že v roce 1994 postavil Sbor do okrskové hasičské soutěže tři družstva dospělých a jedno mládežnické. Taková je aktivita současných druhanovských hasičů.

Červený kříž.

V sedmdesátých letech byla v obci založena organizace Červeného kříže. Jeho činnost spočívala v organizování přednášek a besed se zdravotní tematikou, v organizování kulturních a zábavných akcí pro děti a též zajišťovaly členky organizace zdravotní dozor při některých sportovních a hasičských soutěžích.

Funkce většinou vykonávaly ženy, které měly děti školou povinné, jelikož při organizování akcí pro děti, měly k dětem bližší kontakt a vztah.

V devadesátých letech byla organizace překvapivě zrušena a rozpuštěna. Byl to neuvážený krok, jelikož byla organizace občany pozitivně vnímána a v životě obce rozhodně měla své místo.

SVAZARM.

Organizaci založila místní mládež v roce 1977. Prvním jejím krokem byla snaha o zřízení klubovny pro svoji činnost. Bylo toho dosaženo v roce 1978, kdy za podpory obce a finanční podpory okresní organizace byla klubovna vybudována v přední místnosti obecního domu.

Členové též usilovali o zřízení střelnice, žel tento záměr se neuskutečnil.

Organizace rovněž organizovala taneční zábavy a branné a sportovní akce. Vlastnila malorážní a vzduchové zbraně, s nimiž se členové cvičili ve střelbě a jejich ovládání.

V roce 1987 byla organizace zrušena a zbraně odevzdány okresní organizaci. Důvodem byl již vyšší věk původních zakladatelů a byrokratické zasahování okresní organizace do činnosti a práce organizace místní.

Osvětová beseda.

Organizaci založil Místní národní výnor v Druhanově v roce 1973, jako svou rozpočtovou organizaci, jejímž hlavním posláním bylo organizovat a spolupracovat se společenskými organizacemi při zabezpečování kulturní a výchovné činnosti v obci.

Finanční prostředky zajišťovala organizace z vlastní činnosti, z příspěvku obce a významný byl i příspěvek od místního zemědělského družstva, ve výši 25.000Kč, pro které zajišťovala a organizovala kulturní akce.

Předsedou byl po celou dobu její činnosti Jaroslav Malina, z čp. 40 a hospodářem Jaroslav Dvořák, z čp. 13.

Organizace vykonala za dobu svého působení spoustu záslužné práce. Mimo organizování kulturních akcí zajišťovala vzdělávací přednášky, a zvláště oblíbené mezi občany byly zájezdy do divadel v Jihlavě, Kolíně, do Národního divadla, či na představení na přírodním jevišti v Kutné Hoře i otáčivého hlediště v Českém Krumlově.

Zrušena byla v roce 1988, kdy obec byla násilně sloučena s městem Světlá a město na její činnost nebylo ochotno finančně přispívat. Po osamostatnění obce nebyla její činnost obnovena.

Myslivecké spolky a sdružení.

Pro pochopení souvislostí kolem myslivosti, zmíním se o její historii trochu obecně.

V raném feudalizmu byl nejběžnější způsob lovu, lov naháňkou a štvanice. Byla to výsada feudálů a panstva. Čižba, tj. lov drobného ptactva, zůstávala svobodná.

Od 14. století jsou v Evropě, i na uzemí našeho současného státu, zakládány obory na různé druhy zvěře. V tomto období se začaly používat k lovu i kuše.

V 16. století se k lovu začala používat palná zbraň.

Od 15. století došlo k rozšíření chovu daňka ve stále se rozšiřujících oborách. V oborách té doby najdeme rozmanité druhy zvěře, jako zubra, losa, kamzíka a dokonce i velblouda. Jednalo se representaci velmože, který se chtěl panstvu pochlubit chovem různé zvěře.

Od 16. století byla zvěř rozdělena na velkou a drobnou. Rovněž byla stanovena doba hájení, pravidla lovu a přikrmování zvěře. Byl zaveden i sazebník odměn za ulovení dravé a škodné zvěře a v této souvislosti předkládat znaky této ulovené zvěře (čenichy, zobáky, letky apod.).

Feudální pán nepečoval o zvěř sám, ani nelovil sám, ale pověřoval prací s chovem a lovem zvěře myslivce.

Ze 17. století pochází ceremoniál pasování na vyučeného myslivce a zavedení myslivecké uniformy.

V roce 1776 bylo uloženo císařským patentem hradit škody způsobené zvěří na majetku poddaných. Největší škody té doby způsobovala černá zvěř a proto bylo nařízeno uzavřít ji do obor a mimo nich ji směl lovit kdokoli.

Od poloviny 19.století se začaly používat perkusní pušky a broky.

Po zrušení roboty v roce 1848 padlo i výhradní právo šlechty na výkon myslivosti. Zvěř se stala majetkem vlastníků pozemků a došlo v té době k velkému snížení stavů zvěře. Důvod byl prostý -zvěř na poli vlastníka mohla být beztrestně zastřelena.

Zákon z roku 1849 umožnil vznik honiteb vlastních a sdružených vlastníků půdy v obci. Tyto zákonné změny nutily panství zakládat další obory.

V druhé polovici 19. století jsou zakládány lesnické školy s povinnou výukou myslivosti.

Spolky myslivců ze záliby jsou zakládány po roce 1880 a povětšině sdružovaly vlastníky půdy a majetné občany.

V roce 1923 byla ustavena celostátní organizace Československá myslivecká jednota, která prakticky řídí a organizuje myslivost ve státě dosud. V roce 1961 se změnil její název na Myslivecký svaz, a po vzniku České republiky v roce 1992, byl název upraven na Českomoravskou mysliveckou jednotu, která se stala organizací dobrovolnou a umožnila vznik mysliveckých spolků.

Myslivost na Světelsku a v obci Druhanov.

Obora ne černou a jelení zvěř byla na světelském panství založena v roce 1792 v prostoru dnešního Rozinova, ale v roce 1882 byla zrušena.

V roce 1814 byly na panství světelském zastřeleny následující počty zvěře: (J. Steiner - Kronika města Světlá)

Lovná zvěř:

  • 5 jelenů
  • 45 koroptví
  • 13 srnců
  • 95 malých ptáků
  • 27 zajíců

Škodná zvěř:

  • 10 kun
  • 128 jestřábů
  • 47 lišek
  • 103 ostřížů
  • 39 tchořů
  • 280 vran
  • 18 orlů
  • 15 sov


Dekretem č. 1176 z 6. 12. 1836, se na světelském panství přísně zapovídá, zajíce před odvedením vrchnosti - právo myslivecké - si předem ponechati. Z toho vyplývá, že myslivci měli již v tom čase povolen i svůj podíl ze zajíce.Nechť si čtenář učiní vlastní představu a úsudek o poměru mezi lovnou a škodnou zvěří.

V obci Druhanov byl založen Myslivecký spolek ze záliby v začátku 20. století. Sdružoval zemědělce o větší výměře zemědělské půdy, mající zálibu v myslivosti a vztah k přírodě a zvěři. Aktivní členové tohoto spolku byli hospodáři z čísel popisných 4, 19 a 22. Tento spolek vykonával právo myslivecké na druhanovském katastru prakticky až do roku 1950, kdy byli rolníci z politických důvodů přinuceni ukončit mysliveckou činnost.

Následně bylo nově založeno Lidové myslivecké sdružení - spolek Druhanov, zahrnující katastrální území obcí Druhanov a Dlužiny. Zakládající členové byli Rudolf Trtík, Karel Moravec, Karel Kysela, František Matěna, Antonín Dušátko, Josef Rezek a Josef Novotný. Mezi členy nebyl žádný rolník. Prvním hospodářem tohoto spolku byl Karel Moravec. Na počátku šedesátých let byli do spolku přijati důstojníci z vojenské posádky v Havlíčkově Brodě.

Průměrný počet ulovené zvěře v šedesátých letech na této honitbě, kdy bylo pořádáno několik honů, dosahoval v průměru 27 kusů srnčího, 100 zajíců a 70 bažantů. Koroptve se již v ten čas nestřílely, pro jejich nízké stavy.

Ve Světlé nad Sázavou byl založen Lovecký a kynologický klub až 5. 3. 1933 a 21.1.1941 lovecká společnost "Myslivost". Společnost založilo devět členů a hlavním organizátorem byl Jan Fettr, majitel restaurace U Nádraží. Lovčím byl František Jakl a zapisovatelem a kronikářem Vlad. Panuška, akademický malíř. Prvním činem společnosti bylo najmutí revíru Nová Ves, za roční nájem 2.700 Kč. Kmenový stav zvěře v tomto revíru k 1. 4. 1941, jak zapsal kronikář společnosti, byl 15 zajíců a 6 párů koroptví. Pro zvýšení kmenových stavů zvěře, nebyly po čtyři roky pořádány hony, provádělo se nasazování zvěře, řádné krmení zvěře a likvidace škodné. Každoročně bylo střeleno kolem 30 lišek. Péče o zvěř se vyplatila. V roce 1945, při prvním honu, bylo v novovesském revíru již uloveno 50 koroptví, 57 bažantů, 53 zajíců a 3 ks srnčí.

V roce 1948 byla společnost Myslivost přejmenována na Mysliveckou společnost ve Světlé nad Sázavou a v roce 1949 byla ustavena Lidová myslivecká společnost.

V roce 1950 byli do honitby v Lánech, v prostoru U Obrázku, vypuštěni tři mufloni (2 ovce a 1 beran), žel, již v příštím roce nebylo po nich "ani vidu, ani slechu".

Ještě v roce 1978 bylo v revíru společnosti uloveno 108 zajíců, 80 bažantů a 24 ks srnčí. Ale již v roce 1980 bylo uloveno pouze 19 bažantů přesto, že bylo do honitby vypuštěno 450 bažantích kuřat. Zajíci se dokonce v letech 1979 a 1980 nestříleli, protože nízké početní stavy byly alarmující, přesto se jejich početní stav nezvýšil. V roce 1981 bylo vykázáno 41 ks ulovených kachen, jejichž stavy se v revíru zvyšují.

K 1.1.1983 se Myslivecké sdružení Druhanov sloučilo s Mysliveckým sdružením Světlá nad Sázavou. Současně došlo k přičlenění katastrálního území Dlužiny k honitbě společnosti v Ovesné Lhotě i k redukci honitby revíru světelského. Z druhanovské společnosti přešli do Světlé členové Jaroslav Moravec, Josef Rezek, Václav Dvořáček, Zdeněk Zikmunda, Karel Kysela a Luboš Slabý.

Přesto, že členové myslivecké společnosti se o zvěř dobře starají a přikrmování zvěře v zimních měsících je na dobré úrovni, stavy zvěře se v katastru obce nezvyšují, ba dokonce koroptve k roku 1999 vůbec vymizely. Na vymizení jsou i bažanti (v jarních měsících je vidět pouze jedna neb dvě slepice). Přes systém umělého odchovu bažantů a jejich následné vypuštění do přírody, zřejmě cesta nevede. Odrostlá kuřata nezískají ostražitost před škodnou. Zlepšuje se tím jen jídelníček škodné, hlavně lišek. Aby byl tento systém úspěšný, musela by se dokonale vyhubit škodná.

Kmenové stavy zajíců jsou na velmi nízkých počtech. Přestože se již po několik roků v katastru obce prakticky neprovádí jejich odstřel, stavy se nezvyšují.

Potěšující je, že již po několik let je v katastru slyšet časté "pět peněz", což svědčí o přítomnosti křepelek. V tak hojném počtu nebyly v katastru již několik desetiletí. Jsou k vidění i při sklizni obilovin, kdy vyletují před pojíždějícím kombajnem.

Stavy zvěře srnčího jsou na stabilizované úrovni. Mnoho srnčat v minulosti hynulo při sečení trav rotačními sekačkami. V současné době se provádí před sečením pečlivé plašení zvěře, jejímž cílem je, aby zvěř lokalitu před sečením opustila. Tímto opatřením se stavy srnčího zvyšují.

Černá zvěř se v průběhu roku pravidelně vyskytuje a několik kusů se většinou v lesním komplexu Lány uloví. V posledních letech je zaznamenám zvýšený stav černé zvěře, a to jak v revíru, tak i v samotném katastru obce. Důkazem toho je skutečnost, kdy při podzimní sklizni kukuřice v roce 2000, vyšlo z porostu kukuřice při sečení jediného pole, 25 ks černé zvěře. Černá zvěř se již v revíru pravidelně rozmnožuje, což v minulosti nebylo. Zvýšené stavy této zvěře, způsobují i větší škody rytím na polích a loukách.

Králíci se v katastru nevyskytují, naopak jezevec je dosti častý. Četnost stop v zimních měsících při obnově, signalizuje hojnost lišek a kun. Ročně je zastřeleno v celém revíru kolem 20 ks lišek.

Z dravců v katastru pravidelně hnízdí káně lesní, méně časté jsou poštolky, ostříž a jestřáb. Ze sov se běžně vyskytuje puštík a sýček.

Z kachen zalétávají i do vsi na rybníčky březňačky (v katastru i hnízdí), po Sázavce často táhne volavka.

Z lesních větších ptáků je častá sojka i straka, ale velmi zřídka lze spatřit vránu šedivku. V posledních letech, v lesním komplexu Lány, je zaznamenáno hnízdění krkavce. Nižší početní stav, proti minulosti, je u holuba hřivnáče.

Z drobných ptáků je častý strakapoud, hojná je populace různých druhů sýkorek, zvonků, strnadů, kosů, čermáčků, pěnkav a v lese je častý střízlík a budníček. Nižší je stav konipasů a skřivanů polních. Rovněž vlaštovek a jiřiček je méně. Vlaštovky ztratily hnízdiště v prázdném kravíně a musely se spokojit s drobnými chlévy uvnitř vesnice, kde jsou pro ně mnohdy nevhodné podmínky.

Na Sázavce lze spatřit, při lovu pod hladinou říčky, skorce a výjimečně i proletujícího ledňáčka.

Činnost členů myslivecké společnosti nespočívá jen v ochraně a krmení zvěře, ale vypomáhají i v obecních lesích při sázení lesní sadby a její ochraně proti okusu lesní zvěří.

Každoročně pořádají v obci Myslivecký bál, čímž připívají i ke kulturní náplni života obce.