17. Místní názvy

Místní názvy dobře znají starší občané, a z nich zvláště ti, kteří pracovali v zemědělství. Ti, několikrát v roce při polní práci místní části navštěvovali a doma byl název vyslovován. Horší znalosti v místních názvech mají ostatní občané, a vůbec nejslabší znalosti místních částí má mladá generace.

Některé názvy časem ztrácejí opodstatnění, jelikož vymizel záchytný bod názvu. Konkrétně třeba U Buku, byl to prastarý vykotlaný dub na Skalce, neb dva názvy U Obrázku. Jednalo se o obrázky s církevní tematikou umístěné na stromech. Stromy i s obrázky byly pokáceny a na přesné místo se již nepamatuje ani starší generace, a z toho důvodu se dnes nepoužívá. Podobné je to i u názvu Merfání. To bylo vykáceno a nyní je tam jen smrkový les.

Rovněž se mění názvy, které jsou spojeny se jménem majitele. Např. Majoru kout - Havlův kout, nebo Fialů les - Kubátů les a další. Při změně majitele pozemku se postupně začne měnit i místní název. Názvy spojené s vlastním jménem nejsou proto vhodné. Je účelnější pojmenovat určitou část podle přírodního charakteru, tvaru, rozlohy apod.

Nejasný je v našem katastru název K Seči, v mapách umístěný vlevo od cesty k Josefodolu. Seč, ve významu zatravněné pole, na kterém se následně seče tráva, v tu stranu žádné není a proto se název nepoužívá a lokalitu žádný neurčí. Používá se název Majorova Seč, tj. louka za Pazdernou u lesa, která zřejmě dříve byla polem.

V zápisu pomístních jmen do zmenšené katastrální mapy katastru, jsem použil názvů, které se v současnosti používají, i názvů starých, které se již většinou nepoužívají, nebo se obtížně identifikují.

Koncem šedesátých let zpracoval zdejší učitel na místní škole pan František Matěna, za spolupráce pana Antonína Dušátky z čp. 16, přehled pomístních názvů na zdejším katastru. Jednalo se celostátní akci, kterou organizovala Místopisná komise Ústavu pro jazyk český v Praze. Kopii této práce mi zaslala pracovnice tohoto Ústavu, která se svého času zabývala etnografií Světelska.

Vlastní seznam názvů obsahoval dvě skice map, kde na jedné bylo číselné označení názvu a na druhé, parcelní číslo pozemku související s názvem. Dále byl ke každému názvu uveden tvar, druh, poloha a jakost označeného pozemku a též stáří používaného názvu. Současně byl uveden domnělý lidový výklad názvu.

Kopii původní skici mapy s číselným označením názvů, tak, jak ji zpracoval pan Matěna, přikládám, a následně uvádím u některých lokalit uvedený lidový výklad názvu, jak je uvedli zpracovatelé.

1 - U Smrčíku - Na mezi u pole rostl smrček, dnes tam již není

2 - Na Losech - Uživatel získal dílec louky k pronájmu losem

5 - U Buku - Na kraji Skalky stál starý buk, dnes již není

8 - Na Bohaté - Podle úrody, která byla lepší než na jiných polích

11 - U Pazderny - V místech byla dříve pazderna na opracování lnu

13 - Majorovna - Dřívější majitel domu byl A. Major.

15 - Na Seči - Louky se třikrát sekaly

17 - Skalka - Dříve se tam lámal kámen

20 - Na Belíkách - Snad podle kopečků podobných kýblu - belíku

21 - U Kobyly - Ze Sázavky vyčníval kámen - kobyla

22 - Kozí Dolík - Dříve pozemek užívali držitelé koz z Josefodolu

27 - Zemanova Louž - Podle majitele

28 - Na Pastvišti - Dnes les, dříve pastvina

34 a - Bejkovec - Obecní louka, kterou užíval vlastník obecního býka

42 - Hajnů Palouk - Louku užíval obecní hajný.

43 - Na pekelné - Snad, že při sušení sena tam bylo pekelné vedro - mezi lesy, bez větru

51 - Melechov - Podle tvaru vrchu Melechova

55 - Dubina - Dříve tam byl dubový les

57 - U Cihelny - Dříve tam stávala cihelna. Do l. světové války se tam pálily cihly

58 - U Skály - Majitel na pozemku tam lámal kámen

63 - Na ochozi - Neznámo,snad, že je na konci katastru, od choditi okolo

64 - Opálka - od roku 1953, podle tvaru, název dal uživatel z čp. 13

78 - U Hruštičky - Na mezi rostla planá hrušeň

79 - Lomenice - Podle tvaru

82 - Na Harfě - Tvar harfy

X -K Lánům - Pozemky sousedí s rozsáhlými lesy - Lány, kde byla ves Lány, zaniklá ve třicetiletých válkách

X - K seči - dříve úrodné louky vícekrát sečené

X - K Papírně - dříve tam bývala papírna, dnes sklárna

Možno polemizovat s lidovým výkladem názvu Na Ochozi. Přikláněl bych se k výkladu, že to bylo pole u lesa, na nějž vycházela zvěř, čili ochoz pro zvěř. Názvu louky Na Pekelné by byl přiléhavější výklad, že tam byly těžké - pekelné - podmínky při sečení a odvozu sena, louka byla značně vlhká, při chůzi se povrh houpal, koně zapadali.

Velmi vžité a používané i v okolních obcích je pomístní jméno Na Losech. Jednalo se vždy o obecní louky, většinou vždy u vodního toku pod vsí, které obec pronajímala občanům, kteří o pronájem projevili zájem. Pozemek se rozparceloval, jednotlivé parcely dostaly čísla a aby se jednotliví zájemci necítili poškozeni, o jednotlivé parcely se losovalo. A od přidělení parcely losováním se i ustálil název Na Losech. Žel, v nynější době je původ tohoto názvu, zvláště pro mladé občany obce, neznámý.